V nedávném rozsudku 21 Afs 94/2025-83 se Nejvyšší správní soud zabýval otázkou prokázání nákladů na reklamní plnění. Žalobkyně měla uzavřenou smlouvu o propagaci vždy na celé zdaňovací období. Správce daně zpochybnil daňovou uznatelnost části reklamních nákladů, a to převážně s argumentací, že daňový subjekt neprokázal poskytnutí všech sjednaných bodů v plném rozsahu. Případ se tak dostal až k Nejvyššímu správnímu soudu.

Více podcastů najdete v aplikaci Chytré podcasty, kterou naleznete na chytrepodcasty.cz