Tento podcastový kanál, založený v červenci roku 2020, si klade za cíl seznámit veřejnost s historii poutavějším způsobem, než je tomu v učebnicích dějepisu, či v odborných publikacích – rozhovory s historiky na určité téma, a přispívat tak k popularizaci tohoto oboru v České republice formou mluveného slova. Při studiu historie na filozofické fakultě Masarykovy univerzity jsem přečetl spousty odborných knih, které však jsou ...
... Read more
Jak Římané udržovali řád světa, jak vnímali mytologii, proč je přesnější římské náboženství nazývat slovem „kult“ nebo jaké oběti Římané svým bohům přinášeli. O těchhle i dalších aspektech římského kultu nám dnes v Arminiově hospodě něco poví historik Tomáš Antoš. Kult byl pro starověké Římany mnohem více než jen součástí každodenního života – byl to základní pilíř, který definoval individuální i společenské chování a ovlivňoval i politické rozhodování. Tomáš začne tím, že prozkoumá, jaký význam mělo náboženství pro Římany, a to od osobního přesvědčení až po veřejné obřady. Pokračovat bude srovnáním křesťanství a tradičního římského kultu, přičemž se zaměří na jejich rozdíly a na rozmanitost starořímských praktik kultu. Poví, jaké cíle měly tyto kulty a jak byly strukturovány různé aspekty těchto praktik. Detailně se podívá na tři klíčové kapitoly římského kultu: veřejný kult, soukromý kult a kult v pozdní antice. U veřejného kultu se zaměří na praktikování rituálů v chrámech a na úlohu, kterou v těchto rituálech hráli vykonavatelé kultu, včetně toho, co Římané bohům obětovali a jakým způsobem byla praktikována věštění. V kapitole o soukromém kultu nám Tomáš poví něco o víře v bohy podsvětí a synkretická božstva, která odrážela smíšení různých kultur v římském impériu. Probereme také různá mystéria a jejich význam pro osobní spiritualitu. Poslední kapitola se týká vývoje římského kultu v pozdní antice, kde se římské náboženské praktiky střetávaly a mísily s křesťanstvím, což vedlo k podstatným změnám v kultu jako takovém.
„Dneska nás čekají ty nejstarší a nejtemnější počátky.“ Slova historika Tomáše Antoše na úvod dnešní Arminiovy hospody. Dozvíme se něco o výzkumu římského vojenství, který je mnohem důležitější, než by se mnohým mohlo zdát. Zavítáme do doby bronzové a Tomáš nám nastíní, jak vypadala kolébka Říma – tedy Itálie – v 10. až 5. století před našim letopočtem. Dozvíme se také, jak v nejstarších dobách mohla probíhat válka a jaké bylo vybavení bojovníků.
V dnešní Arminiově hospodě nám historik Tomáš Antoš objasní vývoj taktiky a boje od počátečních dob římské říše. Jednotlivé taktiky se měnily spolu s vývojem říše. Vrhači oštěpů, střelci z praku, triáriové, jezdci… Začne u známé falangy, osvětlí manipulární systém, řekne nám o pramenech, z kterých víme, jak Římané válčili, řekne, jak probíhaly přípravy na válku, a jak to bylo, když došlo k bitvě.
Mínojská civilizace je jedna z nejstarších civilizací světa a první na evropském kontinentě. Víme o ní málo. Písmo Mínojců, lineární „A“, nebylo do dnešních dnů rozluštěno, na rozdíl od lineárního písma „B". Dochovaly se například fresky, zbytky opevnění, vyobrazení postav, pečetidla, nebo několik drobných sošek. Válečníci používali praky a luky, bronzové meče, kopí a oštěpy. V tomto díle Arminiovy hospody se dozvíte něco o taktice a strategii mínojských válečníků, ale třeba i to, jaký je rozdíl mezi staroorientálními a antickými státy.
Nový díl s historikem Reitingerem o symbolice středověkého panovníka. V tomto dílu nás Lukáš Reitinger na kole času odveze do fascinujícího světa středověké panovnické symboliky. Prozkoumáme, jak králové, knížata a císaři používali symboly k vyjádření své moci a legitimity. Zastavíme se u nejstarších symbolů Přemyslovců, a prozkoumáme jejich vývoj až po korunovační klenoty a heraldiku. Nebude chybět ani kopí svatého Václava. Podíváme se na vlivy z ciziny a zjistíme, jak se česká symbolika lišila od té v jiných zemích, povíme si něco o koruně římského císaře, a dozvíme se, jaký vztah k našim symbolům měli Habsburkové. Na Herohero jsme potom probrali osud korunovačních klenotů v 20. století i korunovaci Karla III, a pan Reitinger zodpověděl vaše dotazy.