Chytré podcasty

Chytré podcasty

di Wolters Kluwer ČR, a. s.

Lavoro Educazione

Stagione 4

Vnitroskupinové služby pod drobnohledem: nové rozsudky Nejvyššího správního soudu a aktivita OECD

V minulém díle, který se týkal převodních cen, jsme se věnovali účetním závěrkám a vnitroskupinovým transakcím, které bývají na přelomu roku jedněmi z posledních účetních operací. Dnes u tématu vnitroskupinových transakcí zůstaneme, zaměříme se však na oblast, která dlouhodobě patří mezi nejčastější předměty daňových kontrol – na vnitroskupinové služby. Více podcastů najdete v aplikaci Chytré podcasty, kterou naleznete na chytrepodcasty.cz

DPH u plateb předem

Povinnost přiznat daň nevzniká jen při dodání zboží nebo poskytnutí služby, ale i tehdy, když je před poskytnutím zdanitelného plnění přijata úplata. V obecnější mluvě záloha. Nicméně přijetí takové úplaty neboli zálohy, nevede vždy k povinnosti přiznat daň. Zákon o DPH v § 20a říká, že tato povinnost neplatí v případech, kdy není ke dni přijetí úplaty budoucí zdanitelné plnění známo dostatečně určitě. A právě posouzení, zda plnění bylo známo dostatečně určitě, bylo předmětem sporu, který v půli dubna uzavřel Nejvyšší správní soud pod označením 6 Afs 146/2025. Více podcastů najdete v aplikaci Chytré podcasty, kterou naleznete na chytrepodcasty.cz

2. pilíř ViDA – Ekonomika platforem

Ekonomika digitálních platforem představuje jeden ze tří pilířů celé reformy ViDA. Právě zde dochází k jedné z nejzásadnějších změn v oblasti DPH za poslední roky. Evropská unie totiž mění samotnou filozofii odpovědnosti za odvod daně u některých služeb poskytovaných prostřednictvím online platforem. Platformy, které byly dosud vnímány převážně jako zprostředkovatelé mezi poskytovatelem služby a zákazníkem, se v určitých případech samy stanou osobou povinnou přiznat a odvést DPH. Více podcastů najdete v aplikaci Chytré podcasty, kterou naleznete na chytrepodcasty.cz

Spravedlivá mzda nestačí: co skutečně motivuje zaměstnance

Myslíte si, že spravedlivá mzda nebo její navýšení automaticky znamená vyšší motivaci zaměstnanců? Pak možná sdílíte jednu z nejrozšířenějších manažerských představ současnosti. Spravedlivé odměňování je bezpochyby důležité, ale samo o sobě nestačí, stejně jako navýšení mzdy. Proč někteří zaměstnanci podávají nadstandardní výkony i bez mimořádných finančních odměn, zatímco jiní zůstávají pasivní navzdory pravidelnému zvyšování odměny za práci? Společně se podívejme na to, co zaměstnance skutečně motivuje. Více podcastů najdete v aplikaci Chytré podcasty, kterou naleznete na chytrepodcasty.cz

Můžete obhájit rozdíly v odměňování? Začněte u popisu práce

Stejný název pozice nemusí nutně znamenat stejnou práci, a ani stejnou mzdu. Právě mezery v popisu pracovních rolí bývají v praxi častým zdrojem nejasností, subjektivity i obtížně obhajitelných rozdílů v odměňování. Vysvětlíme si, proč je kvalitní popis pracovního místa jedním ze základů férového mzdového systému, co by měl obsahovat, ale i to, kde hledat inspiraci či ujištění při jeho tvorbě. Nechybí ani nejčastější chyby, kterých se zaměstnavatelé při tvorbě popisů pracovních míst dopouštějí, často přitom v dobré víře a s cílem administrativu co nejvíce zjednodušit. Více podcastů najdete v aplikaci Chytré podcasty, kterou naleznete na chytrepodcasty.cz

Právní ESG puzzle – co všechno musí firma řešit, aby byla udržitelná a legální zároveň

Udržitelnost se v posledních letech stala jedním z nejfrekventovanějších pojmů v podnikové praxi. Zatímco dříve byla chápána především jako dobrovolný nástroj corporate social responsibility, dnes se stále více proměňuje v právně vymahatelný rámec povinností. Koncept ESG – Environmental, Social, and Governance – tak již nepředstavuje pouze hodnotový nebo reputační standard, ale komplexní regulatorní strukturu, která zásadně ovlivňuje fungování obchodních korporací v Evropské unii. Tento vývoj vede k tomu, že se z ESG stávají právní „puzzle“, tedy soustava navzájem propojených a často se překrývajících právních povinností, které musí podniky systematicky identifikovat, implementovat a prokazovat. Otázka udržitelnosti se tak transformuje v otázku právní compliance, regulatorní odpovědnosti a v konečném důsledku i corporate governance. Více podcastů najdete v aplikaci Chytré podcasty, kterou naleznete na chytrepodcasty.cz

Proč je důležité znát zdravotní stav zaměstnanců

Kontrolní praxe Oblastního inspektorátu práce ukazuje, že znát zdravotní stav svého zaměstnance je podceňovaným úkolem zaměstnavatele. Zákon již neukládá pracovnělékařské prohlídky jako jednoznačnou povinnost. Nicméně na příkladech ze šetření pracovních úrazů ukazujeme, že povinnost nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práci, která by neodpovídala jeho zdravotní způsobilosti, stále platí. Nyní si na dalším příkladu z kontrol OIP ukážeme, že zdravotní způsobilost ve skutečnosti znamená komplexní znalost zdravotního stavu zaměstnance. Více podcastů najdete v aplikaci Chytré podcasty, kterou naleznete na chytrepodcasty.cz

Testy z výběrového řízení na soudce jako informace podle informačního zákona

Může Justiční akademie odmítnout poskytnout zadání testových otázek z již proběhlého výběrového řízení na funkci soudce jen proto, že vyhláška stanoví jejich neveřejnost? Může být žádost o tyto informace považována za zneužití práva na informace? Nejvyšší správní soud ve svém únorovém rozsudku, zdůraznil, že omezení ústavně zaručeného práva na informace musí mít dostatečnou zákonnou oporu. Samotná podzákonná úprava k tomu nestačí. Více podcastů najdete v aplikaci Chytré podcasty, kterou naleznete na chytrepodcasty.cz

Stagione 3

Nárok na odpočet daně u nemocnic

Soudní dvůr EU rozhodoval tentokrát o případu zásadním pro Českou republiku. Okomentoval pravidla pro uplatnění nároku na odpočet daně ve sporu, který mezi sebou vedly dva české subjekty – Odvolací finanční ředitelství a Oblastní nemocnice Kolín. Pozoruhodné na celém případu je, že se Soudní dvůr sice zcela přiklonil na stranu Nemocnice Kolín, ovšem při izolovaném čtení toho, jak formuloval svou závěrečnou odpověď, byste si rozhodně museli myslet opak. Více podcastů najdete v aplikaci Chytré podcasty, kterou naleznete na chytrepodcasty.cz

Transakce s virtuální herní měnou

Herní měna otevírá hráčům nové funkcionality nebo slouží k nákupu různých předmětů či služeb v rámci počítačové hry. Soudní dvůr se v rozsudku C-472/24 litevské společnosti Žaidimų valiuta zabýval vztahem daně z přidané hodnoty a herní měnou v okamžiku, kdy tato měna opustí herní prostředí a je s ní obchodováno. V případě litevské společnosti šlo o „zlato“, které se dalo ve hře RuneScape vydělat farmařením nebo plněním úkolů. Nebo ho šlo koupit i mimo hru tak, že někdo zlato v rámci hry získal a za reálnou měnu toto zlato někomu jinému prodal. Kupující hráč pak se zlatem v rámci hry zase platil. Litevská společnost byla v daném sporu tím, kdo za reálnou měnu zlato hráčům prodával. A to bez DPH. A protože s tímto přístupem k prodeji herní měny nebyla litevská daňová správa spokojená, dostal se spor až k Soudnímu dvoru, kterému byly položeny dvě předběžné otázky. První, zda prodej zlata ze hry RuneScape spadá do plnění osvobozených od DPH, a druhá, zda v případě, pokud nelze prodej osvobodit, má být základem daně prodejní hodnota zlata nebo rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou. Více podcastů najdete v aplikaci Chytré podcasty, kterou naleznete na chytrepodcasty.cz

2 di 11