Tento podcastový kanál, založený v červenci roku 2020, si klade za cíl seznámit veřejnost s historii poutavějším způsobem, než je tomu v učebnicích dějepisu, či v odborných publikacích – rozhovory s historiky na určité téma, a přispívat tak k popularizaci tohoto oboru v České republice formou mluveného slova. Při studiu historie na filozofické fakultě Masarykovy univerzity jsem přečetl spousty odborných knih, které však jsou ...
... Leggi dettagli
„Dneska nás čekají ty nejstarší a nejtemnější počátky.“ Slova historika Tomáše Antoše na úvod dnešní Arminiovy hospody. Dozvíme se něco o výzkumu římského vojenství, který je mnohem důležitější, než by se mnohým mohlo zdát. Zavítáme do doby bronzové a Tomáš nám nastíní, jak vypadala kolébka Říma – tedy Itálie – v 10. až 5. století před našim letopočtem. Dozvíme se také, jak v nejstarších dobách mohla probíhat válka a jaké bylo vybavení bojovníků.
V dnešní Arminiově hospodě nám historik Tomáš Antoš objasní vývoj taktiky a boje od počátečních dob římské říše. Jednotlivé taktiky se měnily spolu s vývojem říše. Vrhači oštěpů, střelci z praku, triáriové, jezdci… Začne u známé falangy, osvětlí manipulární systém, řekne nám o pramenech, z kterých víme, jak Římané válčili, řekne, jak probíhaly přípravy na válku, a jak to bylo, když došlo k bitvě.
Mínojská civilizace je jedna z nejstarších civilizací světa a první na evropském kontinentě. Víme o ní málo. Písmo Mínojců, lineární „A“, nebylo do dnešních dnů rozluštěno, na rozdíl od lineárního písma „B". Dochovaly se například fresky, zbytky opevnění, vyobrazení postav, pečetidla, nebo několik drobných sošek. Válečníci používali praky a luky, bronzové meče, kopí a oštěpy. V tomto díle Arminiovy hospody se dozvíte něco o taktice a strategii mínojských válečníků, ale třeba i to, jaký je rozdíl mezi staroorientálními a antickými státy.
Nový díl s historikem Reitingerem o symbolice středověkého panovníka. V tomto dílu nás Lukáš Reitinger na kole času odveze do fascinujícího světa středověké panovnické symboliky. Prozkoumáme, jak králové, knížata a císaři používali symboly k vyjádření své moci a legitimity. Zastavíme se u nejstarších symbolů Přemyslovců, a prozkoumáme jejich vývoj až po korunovační klenoty a heraldiku. Nebude chybět ani kopí svatého Václava. Podíváme se na vlivy z ciziny a zjistíme, jak se česká symbolika lišila od té v jiných zemích, povíme si něco o koruně římského císaře, a dozvíme se, jaký vztah k našim symbolům měli Habsburkové. Na Herohero jsme potom probrali osud korunovačních klenotů v 20. století i korunovaci Karla III, a pan Reitinger zodpověděl vaše dotazy.
V dalším dílu v rámci série o římských císařích jsme se s Jakubem Benechem bavili o císaři Caracallovi. Císař Caracalla vládl Římské říši v letech 211–217 n.l. Byl známý pro svou krutost a vojenský životní styl. Zmíněná krutost se se projevovalo zejména v jeho pronásledování politických odpůrců. Caracalla je známý také pro svůj edikt známý jako "Constitutio Antoniniana", který udělil římské občanství většině obyvatel říše. Jeho vláda byla poznamenána vojenskými konflikty, zejména s Parthskou říší, a jeho násilné zavraždění v roce 217 n.l. ukončilo jeho panování.