Průběžně se nejvyššího dálničáře ptáme, co je na stavbách i na silnicích v provozu nového, kde to vázne kvůli rekonstrukci nebo kde se to naopak rozjede po opravě nebo po novém asfaltu, co se daří, co ne a co se s tím dá a kdy bude dělat...
Zahájení stavby obchvatu je vždycky velká sláva. Zvlášť pro místní. Proč? Protože jim za rok a něco přestanou jezdit skrz obec, městys, město pod okny přes náměstí kamióny a vůbec tranzit. Třeba Olbramovice, Chýnov nebo třeba i Slaný už to znají, dneska je z nich pomalu klidová zóna. Tohle by mělo teď čekat Českou Lípu. Začali jsme stavět 1500 metrů dlouhý obchvat centra. Ale i když místní radost nepochybně mají, není jejich úsměv úplně široký. Je to nevděk nebo je to s obchvatem České Lípy složitější, pane generální řediteli?
Dálnice D52. Mezi lidmi spíš dálnice na Vídeň. Už bez nadsázky desítky let se říká. Desítky let už měla jezdit a nejezdí. Ale zatímco ještě před pár lety se z pohledu dálničního investora mohla zdát jako nereálný přelud kvůli nepřekonatelnému obecnému odporu. Dneska, zdá se, je to už jinak a vídeňská dálnice začíná být na dosah. Alespoň tak se to jevilo na veřejném projednání v Pohořelicích. Bylo tam hodně dusno, pane generální řediteli?
Postavit dálnici znamená leckde i něco víc nebo jiného než dva betonové pásy s asfaltem a k tomu svodidla a patníky a odvodnění. Jak se ŘSD cítí před stavbou výrazně složitějších nebo dokonce atraktivnějších staveb, a co vlastně se stavby dálnic mimo jiné také týká, to je otázka na generálního ředitele. A odpověď opravdu není technicky "dudná"
Rozšíření dálnic je spojeno se všeobecným toužebným očekáváním řidičů a veřejné mínění a média také dávají najevo, že některé dálnice smutně proslavené každodenními kolonami už od prvopočátku měly být postavené s více pruhy. Přesto je teď slyšet v souvislosti se záměrem rozšířit D5 od Berouna na 6 pruhů kritika. Proč? A co a komu vadí? A rozmyslíme si tedy to zkapacitnění dálnice nebo ne, pane generální řediteli?
